Koncept řešení památníku Jana Palacha je založen na pocitovém vnímání budoucích návštěvníků nejen ze samotné expozice, ale i z jednotlivých prostorů, které na ně působí a vnímají je. Domem vede časová linka událostí druhé poloviny 20.století našeho státu, která je podpořena architektonickým řešením objektu. Na návštěvníkovi tak můžou jednotlivé prostory zanechat pocit naděje, strachu, úzkosti či svobody. Ačkoliv se jedná o památník Jana Palacha, tak v konceptu je brán i jako památník všech „bezejmenných“ lidí, kteří pro pravdu a svobodu položili nejvyšší oběť.
